Kateřinské posvícení v Sazené
Výraz „posvícení“ nemá nic společného se svícením, ale znamená vlastně totéž, co „posvěcení“. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé obvykle věnovali mnoho práce a dle možností i peněz. Církev sama kostely zpravidla nestavěla, ale po dokončení kostel převzala a starala se (a někde ještě i stará) o jeho provoz i údržbu. Po dokončení stavby nemohl být kostel hned použit pro bohoslužby. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej slavnostně vyčlenit pro bohoslužby. Ráno se začne s modlitbou a světící biskup 3× obejde kostel za zpěvů a modliteb, zdi kropí svěcenou vodou. Kostel je uzamčen a uvnitř je kněz. Po třetí obchůzce biskup na dveře zaklepe berlou, udělá znamení kříže a ty se otevřou. Pak uvnitř světí svěcenou vodou oltář. Po vysvěcení oltáře biskup s průvodem vyjde ven, převezme schránku s ostatky vybraného světce - patrona kostela, znovu s nimi obejde kostel a uloží je do oltáře. Následuje vysvěcení soch a obrazů a slavnostní první mše svatá.
A právě den posvěcení kostela se potom připomínal a slavil jako posvícení. Obvyklými atributy posvícení jsou potom posvícenské koláče a další dobroty. Někde se pořádají zábavy, krojované průvody a další místní tradice. V Sazené je oslava posvícení spíše skromná a odehrává se doma, u každého podle jeho rodinných zvyklostí.
Avšak proč tu máme posvícení Kateřinské? Vlastně bychom ani žádné posvícení mít neměli, protože Sazená vlastní kostel nemá. A když už, tak by posvícení mělo být Klimentské, protože farností jsme patřili k Chržínu a tedy i ke kostelu sv. Klimenta. Hledal jsem ve všech možných historických pramenech, ale vysvětlení jsem nenašel. Takže zbývají jen dohady. Například je možné, že posvícení původně opravdu bylo Klimentské (sv. Kliment, nebo také Klement, má svátek 23. listopadu, tedy jen dva dny před sv. Kateřinou (25. listopadu). Možná našim předkům byla Kateřina z nějakého důvodu sympatičtější a tak se posvícení přeneslo na ni. Ale také je možný vztah k velvarskému kostelu sv. Kateřiny (na náměstí), kam jsme po dlouhá léta některými správními agendami spadali.
Jen malé odbočení. Z těch čtyř chybějících soch na sazenském mostě poslední dvě na pravém břehu byli zmínění svatí - sv. Kateřina a sv. Kliment.
Ale to už je dnes nejspíš jedno, hlavně že si můžeme své posvícení po svém tuto nedělí pěkně užít.
